Stručná historie hvězdárny
Již na přelomu 19. a 20. století působilo v Českých Budějovicích více příznivců astronomie. Připomenutí si zaslouží např. Johann Zink, část jeho odkazu - pozorovací deníky s kresbami planet a astronomické přístroje - je na hvězdárně uložena dodnes - jeden z dalekohledů, výrobek firmy Reinfelder & Hertel Muenchen o průměru 80 mm je vystaven nad schodištěm.
V roce 1928 se mnozí z nich sdružili a založili tzv. Jihočeskou astronomickou společnost (J.A.S.). Jedním z jejich hlavních cílů bylo postavení Lidové hvězdárny pro šíření a popularizování znalostí z astronomie. Stavbu hradili z členských příspěvků, výnosů akcí pořádaných J.A.S., sbírek, darů jednotlivců, spolků i podniků, nakonec přispělo město i stát, ale nepříliš. Prvním předsedou J.A.S. byl Dr. Karel Vodička.
Hvězdárna byla slavnostně otevřena v roce 1937. J.A.S. zde pořádala pozorování, přednášky, promítání aj. pro veřejnost. Členové sami se zabývali též astrofotografií, pozorováním planet, meteorů atd. Hvězdárna fungovala až do padesátých let na spolkovém, amatérském základě, tzn. bez placených zaměstnanců.
V letech II. světové války byla budova hvězdárny obsazena německým vojskem (1939 - 1945).
V polovině 50.let zestátněna, spravována KNV, později ONV, poté Okresním úřadem České Budějovice. a od 1.1.2003 Jihočeským krajem. Ředitelem od zestátnění jmenován středoškolský profesor Bohumil Polesný, předtím předseda J.A.S. Od roku 1957 se stavěla pobočka na Kleti. Od roku 1966 do 1991 ředitelem Antonín Mrkos, CSc. V roce 1971 otevřeno planetárium a nová přístavba s kinosálem. Od roku 1992 je ředitelkou Ing. Jana Tichá.
Zahrada kolem hvězdárny byla původně ve třicátých letech osazována jako botanická, nacházejí se zde některé vzácné stromy - korkovník amurský, jedlovec kanadský, borovice limba, atd., od osmdesátých let dva mladé jinany dvoulaločné.
Kopule
- průměr 5 metrů
- zrcadlový dalekohled typu Cassegrain, průměr primárního zrcadla 31 cm, sekundární ohnisko 400 cm, (včetně montáže výrobek Ing. Viktora Rolčíka, Praha, z třicátých let pro J.A.S.)
- čočkový dalekohled o průměru objektivu 15 cm, nyní s heliookulárem a polarizačním filtrem pro přímé pozorování sluneční fotosféry
- čočkový dalekohled o průměru objektivu 11 cm (oba tyto čočkové dalekohledy jsou výrobkem německé firmy G.& S. Merz Muenchen, Německo, konec předminulého století, původně patřily jednomu z místních amatérských astronomů, jeden darován hvězdárně, jeden byl odkoupen)
- fotografická komora Trioplan 1:4,5/360 mm, výrobek Meyer Goerlitz, Německo
- hledáček AT-1 , výrobek SSSR
Planetárium
- projekční přístroj ZKP-1 Zeiss Kleiner Planetarium, vyrobeno v šedesátých letech, v provozu od roku 1971, projekce cca 5.000 hvězd, Slunce, Měsíce, planet od Merkuru po Saturn, Mléčné dráhy, základních čar souřadnicových systémů
- od roku 2019 nahrazen digitální 4K projekcí společností SkySkan
- průměr sálu 8,5 metrů
Další zajímavosti
- archiv cca 10 000 negativů pořízených na Kleti v rámci programu sledování planetek a komet, přístupný pouze na požádání pro výzkumné účely
- archiv CCD snímků na CD resp. DVD pořízených na Observatoři Kleť v rámci programu sledování planetek a komet včetně archivu projektu KLENOT, přístupný pouze na požádání pro výzkumné účely
Podrobnější článek o historii naleznete pod tímto odkazem.
| počet návštěv: 4 873 044 od 1. 9. 1996 | Prohlášení o přístupnosti
