Kleťská astronomická ročenka
Jistě se nezmýlím, když tvrdím, že na stole či v knihovničce každého astronoma zaujímá čestné místo ročenka, tedy kniha, která obsahuje přesné údaje o Slunci, Měsíci, planetách, planetkách, kometách, meteorických rojích a zvláštních úkazech na obloze. Všechny tyto údaje krásně zasazuje do prostoročasu, ať již světového, terestrického, slunečního, hvězdného či středoevropského.
Základem astronomických výpočtů je znalost poloh Země a ostatních těles sluneční soustavy v prostoru v daný časový okamžik, tedy planetární a lunární efemeridy. Z prostorového uspořádání těles lze pak poměrně jednoduchou trigonometrií spočíst, co a jak bude z libovolného dalšího bodu v prostoru, většinou středu či povrchu Země, pozorovatelné na nebeské sféře. V současné době se v praxi užívají dva způsoby určení přesných planetárních efemerid. Prvním je analytická Bretagnonova teorie pohybu planet VSOP (Variations Seculaires des Orbites Planetaires) z Bureau des Longitudes, tedy metoda matematická.
Podle této teorie se například počítá Hvězdářská ročenka vydávaná Hvězdárnou a planetáriem hlavního města Prahy ve spolupráci s Astronomickým ústavem Akademie věd České republiky.
Druhým způsobem určení poloh je užití přesných planetárních a lunárních efemerid DE200, DE405, DE406, určených z přesných pozorování poloh těles sluneční soustavy poskytovaných Jet Propulsion Laboratory (JPL) ve formě datových souborů. Tyto efemeridy jsou doporučované čtvrtou komisí Mezinárodní astronomické unie a jsou užívané k výpočtu mnohých světových ročenek, kromě jiného i ročenky Astronomical Almanac vydávané U.S. Naval Observatory.
S tím jak se začal svět plnit hlukem ventilátorků počítacích strojů, po ročence saháme asi čím dál méně. Mnohý zájemce o astronomii má určitě nemalou část svého pevného disku obsazenou nějakým tím virtuálním planetáriem, které v mnoha případech vedle obrázků hvězdné oblohy poskytuje svému uživateli informace, které bývaly po dlouhou dobu jen v ročenkách a které mnohdy bylo třeba pracně přepočítávat pro aktuální pozorovací místo, datum a čas.
Takové programy a prográmky vytvořili nadšenci pro astronomické programování a poskytli je ostatním, někteří zdarma, jiní za úplatu. Žel, ne všechny tyto nástroje jsou úplně spolehlivé, přesné a ne všechny mohou být skutečnou pomocí pro každého astronoma.
Do seznamu, který následuje, jsme se pokusili zařadit nejužívanější z užívaných programů. U každého odkazu je i označení platformy, pro níž je software určen, a indikace dostupnosti:
- XEphem (free, ANG, Unix)
- Sky Globe (share, ANG, DOS)
- Noční Obloha 1.3 (free, CZ, Win)
- Sky Map ($$, ANG, Win)
- Redshift 4 ($$, ANG, Win)
Universální programy jsou někdy velmi poučné a pro základní pozorování krásy vesmíru rozhodně postačí, ale pro specializované použití se většinou nehodí. Proto si astronomické vědecké instituce tvoří počítačové nástroje samy podle aktuálních potřeb a nároků na přesnost.
Nejinak je tomu i na jihočeské Kleti, kde jsme si veškeré programové vybavení na zpracování napozorovaných snímků vytvářeli sami. Při tvorbě takového specializovaného software si programátor většinou vytváří knihovnu všech možných funkcí, jakési kostičky skládačky, které pak propojuje dohromady, staví z nich nějaký funkční celek - program.
Jelikož na Kleti takovou sadu legokostek máme, napadlo nás, že by bylo možné tyto poskládat do něčeho, co by sloužilo nejen naší instituci. Když jsme přemýšleli, co udělat a rozhlíželi jsme se kolem po tom, co by přispělo, zjistili jsme zajímavou věc. Ačkoli vědci užívali Internet jako jedni z prvních a dokonce stáli i u zrodu jeho veleúspěšné služby WWW, je v celé síti téměř nemožné najít hodnověrné dynamické stránky, které by mohly uživateli sloužit podobně jako ročenka či informace z virtuálního planetária kdykoli, odkudkoli.
Ne, že by takové stránky vůbec neexistovaly, ale je jich poměrně málo. Pěkné on-line ročenky najdete například na následujích místech:
Ve stojatých vodách českého Internetu jsme již nalezli jen počeštěné vstupní formuláře k zahraničním ročenkám, tedy výsledná data jsou po zadání zobrazována pouze s anglickými popisky a vysvětlivkami.
Rozhodli jsme se proto z kostiček naší stavebnice postavit webovou ročenku, která by sloužila české astronomické veřejnosti stejně, jako jí slouží ročenka tištěná. Výsledkem skládačky je KAR - (Kleťská astronomická ročenka). Datovým základem ročenky jsme zvolili doporučované planetární a lunární efemeridy JPL DE405.
V současné verzi KAR umožňuje na výstupu zobrazit polohy základních těles sluneční soustavy na nebeské sféře v různých souřadných soustavách, jejich fázi, vzdálenost od Slunce a Země, časy východu, průchodu místním poledníkem a západu; začátky a konce soumraků pro libovolný časový okamžik od roku 1900 do roku 2060 a zadané místo pozorovatele.
Obsluha je velice jednoduchá. Ve vstupním formuláři si uživatel vybere druh požadované informace, datum, čas a místo pozorování, pro které mají být informace zobrazeny, a formulář tlačítkem odešle. Místo pozorování určené zeměpisnými souřadnicemi uživatel zadá přímo do formuláře a/nebo si jej může vybrat z padesáti míst v České republice ze seznamu. Namísto přímého zadání data a času lze programu říci, aby užil aktuální systémový čas.
Věříme, že ročenka si najde své uživatele, kteří si své zkušenosti s jejím užíváním nenechají pro sebe, ale třeba nám napíší a tím přispějí k jejímu dalšímu vývoji. Tak ať vám slouží...
| počet návštěv: 4 757 940 od 1. 9. 1996 | Prohlášení o přístupnosti
